|
architekt
|
KULTURNÍ SERVIS ČASOPISU REFLEX
Za totáče jsem míval sen: vejdu do své oblíbené útulné
kavárničky a číšník se zeptá "Jako obvykle?". Tehdy
to byl samozřejmě nesmysl. Útulná kavárnička nikde,
natož příjemná obsluha. Byl to zkrátka sen o tom, Že
komouši jsou v pr.... a svět je krásný. Když jsem pak po
devětaosmdesátém vyjel do ciziny, součástí mého kulturního
šoku byly právě ty vysněné kavárničky a jejich
bezprostřední obsluha. Stalo se to hned první den mého
pobytu v Paříži. Hodil jsem kufr do bytu, který jsem
si půjčil od kamaráda, a nedočkavě mazal z kopce
dolů k Bastile. Začalo lejt jako z konve, a tak jsem zapadl
do první rohové kavárničky. Nic nóbl, ale bylo vidět,
že už tu stojí pár let. Dal jsem si kávičku a zapálil si. Ideální
chvilka na pozorování. V rohu prodávali noviny
a cigára, u výkladu do ulice pár malých stolků a proti
vchodu barový pult na stojáka pro francouzské filmové
detektivy, barman v živé konverzaci s jediným hostem.
Bylo brzo ráno. Jako bych se octl ve svém dávném
snu.
Když jsme si zřídili své první studio na Vinohradech,
zjevila se ve vedlejším bloku malá trafika s podivným
jménem Kaaba (zřiejmě odkaz na kolébku kávové kultury)
s pár stolky právě na tu kávu a noviny. Ideální. Když
jsem šel do práce časně ráno, podlézal jsem ještě napolo
vytaženou roletu, abych si koupil cigára. Stejně
tak později večer, když jsem se potřeboval zásobit na
noc u monitoru. Už mě znali. Začal jsem se s majiteli
zdravit na ulici. Později jsme ateliér přestěhovali za Korunní
třídu a téměř současně se otevřela další Kaaba
v Mánesově ulici. To už je pro mě o trochu dál, ale stejně
tam chodím rád. Třeba když jdu pěšky z centra nahoru
na Vinohrady, tak tam většinou zahnu, abych se
u kávy a cigára vydejchal.
"Nová" Kaaba je zařízena nábytkem a vybavením
v retrostylu šedesátých let v pastelových barvách, na
jedné straně je trafika s novinami, středem proti dveřím
barový pult a pár malých stolků za výklady, které jsou
ideální pro příjemné snění nebo čučení do ulice.
Sobota je den, kdy si chci vychutnat snídani, to znamená
nějaké čerstvé pečivo nebo něco sladkého a k tomu
noviny. Ale protože široko daleko nenajdete sluš-
nou pekárnu, dáváme si se Zuzou ráno cestou do centra
zastávku v Kaabě. Otevírá se v osm ráno, to je ideální.
Většinou si ani nepovídáme, protože čteme noviny.
Večer už bývá téměř plno, ale vždycky se posadíte.
Výlohy září do ulice a vy intenzívně cítíte, že jste napojeni
na město.
Až tam budete vcházet vy, nezapomeňte se podívat
do pravého spodního rohu skleněné výplně dveří, kde
se nachází samolepka, která jasně definuje, co si majitelé
myslí o zpozdilé politické orientaci a o době, kdy u nás
takové kavárny existovaly pouze ve snech.
Kaaba, Mánesova 20, Praha 2, tel. 222 254 021, kaaba@volny.cz.
Otevřeno: Po-So: 8:00-22:00, Ne: 10:00-22:00
Elle Hot Spots
Bokovka: víno i film
Film Bokovka jste jistě už viděli. Vinotéku Bokovka můžete vidět právě teď.
Bokovka je především slavný film Alexandera Paynea, vyprávějící o putování za vínem. Ale také to je nová vinotéka a vinárna.
Kdo je Bokovka?
Grafik Aleš Najbrt, režiséři David Ondříček a Jan Hřebejk, sběratel umění a vín Jan Bejšovec, fotograf Tono Stano, ,tvrdohlavý' výtvarník Stanislav Diviš a novinářka Michala Komrsková. Posledně jmenovaná s ambicí, a také posláním, krotit šest nekrotitelných. Sedm statečných, sedm vínem posedlých. Co mají kromě lásky k vínu společného? Těžko říct. I když vlastně… Bokovku.
Proč je Bokovka?
Protože našich sedm statečných miluje víno. A protože v Praze nenašli vinotéku, která by byla zábavná, originální, nabízela by vynikající vína za snesitelné ceny a prvoplánovitě se přitom netvářila jako superklub superznalců, pokusili se ji otevřít sami. K vínům z celého světa si objednáte z lístku mimořádně kvalitních sýrů. Anebo z lístku minerálek.
Kde je Bokovka?
Protože ještě není možné říci "tys tam ještě nebyla?", prozradíme vám adresu: Bokovka je od konce října otevřena v Pštrossově ulici v Praze 1. Příjemný interiér je dílem architekta Václava Nováka.
Co je to speciální nedělní Bokovka?
Je to tajné, a pokud Elle čte i váš přítel, tuto část začmárejte černým fixem nebo raději vystřihněte, roztrhejte a spláchněte. Každou poslední neděli v měsíci se budou v Bokovce konat holčičí champagne večírky. Umíte si představit pravidelné ochutnávky lahodných šampaňských vín v nedělním odpoledni? Není to lepší než ležet u seriálu?
Ještě něco?
Chcete ještě nějakou dobrou zprávu k dobrým vínům, dobrým sýrům, dobrým šunkám a champagne nedělím? V Bokovce se nekouří. Takže si vína opravdu vychutnáte, a navíc vás po příchodu domů okamžitě neprozradí kabát.
Další informace na www.bokovka.com
VENKOVSKÝ UČITEL
Námět, scénář a režie: Bohdan Sláma
Architekti: Václav Novák, Petr Pištěk
O krajině…
Ve filmech Bohdana Slámy hraje vždy podstatnou roli krajina, do které je příběh zasazen. Děj Divokých včel se odehrával v kraji bývalých Sudet na severu Moravy, hrdinové filmu Štěstí žili v Mostě, a ve filmu je zachycená průmyslem zplundrovaná krajina Mostecka.
Venkovský učitel se převážně odehrává v jihočeské vesnici Radobytce u Mirotic, v malebném prostředí jižních Čech, které patří k těm nejhezčím koutům České republiky.
Zásadní scény filmu se točily na statku, který byl jako dekorace vybudován u jihočeského rybníka Pančár v květnu roku 2007. Na opačné straně Pančáru nechali producenti vybudovat další dekoraci - chalupu, kde bydlel Učitel. Zároveň museli pronajmout stádo krav, vybudovat pro ně zázemí a vytvořit tak věrohodnou podobu zabydleného statkářství Marie a Chlapce. Celá dekorace působila velmi věrohodně, na první pohled se zdálo jako by tam všechno stálo odkajživa. Filmovou dekoraci nechali producenti ještě před zimou zbourat. Statek zůstal ve filmu, neberu to tak, že by zmizel ze světa," dodává Sláma
O natáčení…
Film se natáčel ve dvou částech - letní část probíhala v jižních Čechách od půlky června do konce července 2007, podzimní část pak na přelomu září a října v Praze a Německu. V pražské hale prázdného závodu Avia Letňany vybudoval štáb dekoraci studně, v Německu se točilo například na jednom z největších vlakových nádraží v Evropě, poslední klapka pak padla pod dálničním podjezdem ranveje letiště Lipsko/Halle. Venkovský učitel se točil přesně čtyřicet dní na širokoúhlý filmový formát Cinemascope, za kamerou stál stálý Slámův spolupracovník, kameraman Diviš Marek.
|